tak takto to začalo

Jedno prázdninové ráno si tak klasicky pročítám denní tisk (cc.cz) a vyskočí na mě tohle! Od té chvíle jsem to už z hlavy nedostal a po pár dnech sepsal motivační dopis.

Vážené dámy a pánové, úvodem bych si dovolil vám pogratulovat k tomuto projektu. Vypadá velmi sympaticky a vy sami působíte, že z něj máte vážně radost. To je super.
Když jsem v denním tisku (cc.cz) narazil na článek o vás, nadšeně jsem začal zkoumat, kde bude háček. Doteď jsem nenašel, a naopak jsem čím dál nadšenější (seznam svědků můžu dodat).
Tohle je přesně ten směr, kam mě to přirozeným vývojem táhne. Z offline do online, od hardware k software, od cihel k informacím. Vzájemné vztahy těchto světů jsou pro mě fascinující a plné neznámých, které bych rád nalézal a zkoumal. Obecně mám rád systémová řešení problémů. Když jsem se poprvé seznámil s pojmem informační architektura, srdce mi poskočilo.
Baví mě spousta věcí, možná až moc. Architekturu vnímám v její nejobecnější poloze, tedy všude a ve všem. Baví mě hledání a nalézání přesahů a prolínání, objevování paralel a jejich rozvíjení. Internetová doména jako parcela, webstránka jako stavba na ní. S tím spojeno nekonečně principů a možností, jak se tyto dva světy mohou inspirovat a ovlivňovat. Mapa/průvodce internetu? Search ve městě? Bezhlavě stavět nebo se nejdříve zamyslet, jestli by nestačilo polepšit software. Najít nevyužitý potenciál a využít jej. Rozšiřovat silnice nebo naučit lidi sdílet auta? Architektura se léta definuje na třech pilířích. Musí to stát, musí to fungovat a musí to být krásné. S pojmem krása mám trošku problém, nahradil jsem si jej slovem adekvátní. Pokud toto funguje, krása pak přichází sama, vychází z celku, stává se důsledkem, ne předpokladem. Pyramida potřeb pana Maslowa, Paretův princip.
A toto vaše dítko se mi jeví jako skvělý způsob, jak do této sféry proniknout.
Díky za pozornost, opravdu rád bych se vám dopředstavil „osobně“.
Pěkný den všem